|
|
Small States Thinking Big: Comparative Analysis of the Czech Presidencies of the Council of the European Union in 2009 and 2022
Monsportová, Daniela ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato studie se zaměřuje na dvě česká předsednictví v Radě EU. Přistupuje k nim optikou dvou teoretických konceptů - malého státu, a symbolické moci Pierra Bourdieu. Hlavními cíli práce je sledovat relevanci výše uvedených teoretických východisek při aplikaci na vybraný případ České republiky a tím osvětlit případ relativně nový a často opomíjený. Pro naplnění cílů studie využivá kvalitativní výzkum a design "embedded" jednotlivé případové studie. Pro zodpovězení výzkumné otázky se práce nejprve zaměřuje na hloubkovou diskuzi teoretických konceptů. Poskytuje také přehled obecného diskursu kolem konceptu rotujícího předsednictví Rady. Studie poté zkoumá domácí a mezinárodní nastavení předsednictví, zjevné i skryté cíle a hmotné i nehmotné výsledky jednání a komunikačních strategií. Porovnáním obou předsednictví práce dochází k závěru, že zatímco vztahy mezi státy mohou být asymetrické, symbolická moc může změnit a posílit postavení států v mezinárodním systému. Tento závěr je demonstrován na případu České republiky a jejích dvou předsednictvích v Radě, během jejichž trvání byla zemi udělena značná symbolická moc - v práci operacionalizovaná jako možnost nastolování agendy a komunikačních strategií. Uplatněním symbolické moci tak mohla Česká republika ovlivnit své postavení v systému vztahů států,...
|
|
| |
|
|
Evropská politika v období rumunského předsednictví
Kašpar, Tomáš
Diplomová práce se zabývá výkonem rumunského předsednictví v Radě EU v prvním pololetí r. 2019. Záměrem práce je analýza jednotlivých kroků Rumunska, které vedly k posunu legislativního procesu v souvislostech, a také zhodnocení předsednictví. Text je strukturován do tří pomyslných částí. Autor v první části vymezuje problematiku mandátu předsednictví v Radě EU. V druhé části se věnuje Rumunsku, jeho vztahu s EU a okolnostem, za kterých vstupovalo do čela Rady EU a ve třetí části jsou analyzovány kroky vedoucí k legislativnímu postupu, kterých Rada EU pod vedení Rumunska dosáhla. Také je zde předsednictví hodnoceno dle stanovených prioritních pilířů Rumunska.
|
|
|
Cultural Diplomacy of Slovakia within the Presidency of the Council of the EU
Ihnátová, Ivana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je kulturní diplomacie Slovenska během jeho předsednictví v Radě EU, které se konalo v druhé polovině roku 2016. Přestože předsednictvo představovalo pro Slovensko nelehký úkol, přineslo mu také příležitost prezentovat své umění a kulturu širšímu publiku a zviditelnit se na mezinárodní scéně. Cílem práce je tedy charakterizovat kulturní diplomacii během slovenského předsednictví Rady EU, popsat její jednotlivé aktivity, kulturní program a zhodnotit její celkovou úspěšnost. První kapitola práce se zabývá samotným pojmem kulturní diplomacie, jeho definováním, umístěním kulturní diplomacie v systému zahraniční kulturní politiky, vztahem kulturní a veřejné diplomacie atd. Druhá kapitola se zaměřuje na kulturní diplomacii Slovenska, její aktéry, strategii a nástroje, přičemž rovněž poukazuje na odlišnost mezi kulturní diplomacií malých a velkých států. Třetí a zároveň závěrečná část už konkrétně rozebírá kulturní diplomacii Slovenska v rámci předsednictví Rady EU.
|
|
|
Fenomén Spitzenkandidaten a jeho vliv na meziinstitucionální dynamiku EU
Shkaruppa, Maria ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce má za cíl popsat proces prosazení praxe Spitzenkandidaten do politického systému EU. Nejednoznačná definice vztahu evropských voleb a procesu jmenování předsedy Evropské komise, která se vyskytla v Lisabonské smlouvě, vedla ke vzniku nového politického precedentu, který má reálnou šanci zakotvit v běžné praxi EU. Bakalářská práce nicméně ukáže, že úvahy o navrhování kandidatury předsedy Evropské komise vítěznou stranou po evropských volbách se vyskytovaly již předtím a také že sblížení Evropského parlamentu a Komise je výsledkem dlouhodobého procesu. Dále budou zhodnoceny argumenty institucí usilujících jak o prosazení praxe, tak těch zastávajících zachování statu quo. Prostřednictvím podrobného zkoumání kampaně před volbami do Evropského parlamentu roku 2014, která měla z důvodů zavedení praxe Spitzenkandidaten o něco jinou formu než dřívější kampaně, je zhodnoceno, jaký faktický dopad mělo zavedení nové praxe. Se stejným cílem je zkoumána i konkrétně kandidatura Jeana-Claude Junckera, který ač byl jmenován novým způsobem, představoval pro danou pozici v podstatě typického kandidáta. Na závěr se bakalářská práce zabývá změnami v meziinstitucionální dynamice vyvolanými zavedením nové praxe a jejích možnými dopady do budoucna.
|
|
|
Změna role předsednictví po Lisabonské smlouvě na příkladu Španělska a Belgie
Grulichová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
(abstrakt) Lisabonská smlouva přinesla výrazné změny do institucionálního fungování celé Evropské unie. Nevýznamnější změnou je vytvoření stálého a dlouhodobého předsednictví Evropské rady a Rady pro zahraniční věci. Před přijetím Lisabonské smlouvy předsedal členský stát Evropské unie všem formacím Rady Evropské unie, včetně Evropské rady, po dobu šesti měsíců. Tyto změny bezesporu přispěly k řešení některých otázek (např. k otázce kontinuity), na druhou stranu se tyto změny dotkly v některých ohledech výkonu rotujícího předsednictví. Zaměřila jsem se na tyto změny v institucionální podobě předsednictví a na vliv těchto změn na předsednictví při výkonu svých funkcí, a to vyjednávací a vnější reprezentace. Čerpala jsem ze zkušeností prvních dvou "polisabonských" předsednictví, španělského a belgického. Mým cílem bylo analyzovat měnící se roli předsednictví v těchto funkcích. Zkoumala jsem roli předsednictví před a během vyjednávání zakládajících smluv Evropské unie a jeho roli po reformách zavedených Lisabonskou smlouvou. Konkrétně jsem se zaměřila na vztah mezi rotujícím předsednictvím a nově zřízeným stálým předsednictvím reprezentovaným předsedou Evropské rady a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Věnovala jsem se úlohám předsednictví, které nebyly dostatečně...
|
|
| |
|
|
Cíle předsednictví Rady Evropské unie
Kolářová, Zuzana ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Adámková, Vlasta (oponent)
Každé předsednictví představuje před svým zahájením program priorit. V souvislosti s formulováním priorit můžeme sledovat tři různé linie, které celý proces formují. Jednak je to dění uvnitř EU, dále dění mimo EU, tzn. v jejím vnějším prostředí, a nakonec jsou to národní zájmy jednotlivých členských zemí. Cílem této práce je nejen podat ucelený přehled o předsednictvích EU v období 2000-2008, ale zároveň dokázat, že formulované priority nejsou řazeny do agend předsednictví nahodile, ale vykazují jistý kontinuální vývoj.
|
host ::
RSS.